Haudh-en-elleth
Po rozpadu kapely Zlej sen se Pavel Žďárek a Standa Štygler rozhodli, že musí založil kapelu jinou, s kterou by to konečně mohli rozjet. Za tím účelem si Standa pořídil elektrickou kytaru a začal se hraním aktivně zabývat. Ze stejného důvodu zakoupil Pavel bicí soupravu značky Amati. Ne snad, že by hrál na bubny, ale z toho důvodu, že se lépe hledá bubeník bez soupravy než volný plně vybavený bicman. Nakonec se ukázalo, že tato myšlenka měla skutečně něco do sebe. Ještě předtím však jen jako duo natočili 90-ti minutové demo obsahující několik skladeb, které pak skutečně byly na koncertech hrány. Demo nese prostý název Haudh-En-Elleth. Bicí souprava přilákala dvojici, respektive trojici muzikantů. A tak se kapela rozrostla o Tomáše (kytara, zpěv), Vaška Bílka (bicí) a po několika zkouškách i o Jana Žižku (akordeon). Po několika zkouškách Standa z kapely odešel. Kapela zkoušela využít i klávesy, ale to se ukázalo jako nefunkční.
Po nějaké době se ustálená sestava (Pavel - baskytara, zpěv; Tomáš - kytara, zpěv; Honza - akordeon; Vašek - bicí) vydala poprvé na pódium. Křest ohněm proběhl na akademii Litoměřického (což je gymnázium na Proseku) gymnázia. Nedopadlo to nejhůře, a tak se uskutečnilo několik dalších koncertů na Klamovce a v klubu Prosek, kde Haudh-En-Elleth předskakovala kapely jako např. Unavený velmož. Stylově se Haudh-En-Elleth s úsměvem řadila mezi folk-rock. Bylo by také dobré vysvětlit vznik názvu kapely. Haudh-En-Elleth v elfštině znamená "Mohyla elfí dívky". Název zvolili Pavel se Standou, když náhodně vybrali ze Silmarillionu (kniha od J.R.R. Tolkiena) několik pojmů, a pak se rozhodli pro ten, co se jim nejvíce líbil. Zaměření kapely totiž mělo být na fantasy tématiku.
To se příliš nezměnilo, ani když Haudh-En-Elleth začala koncertovat. Mezi největší hity z první poloviny existence se řadí songy Černý jezdec či Balada o družinících (Barahir). Později to byl hlavně převzatý Heroin (Planeta Hieronyma Bosche II). Vrcholem v působení kapely bylo hraní na gymnáziu v německém Cottbusu, kam se Haudh-En-Elleth dostala díky sportovnímu měření sil tří gymnázií (domácí němci, poláci a češi - Litoměřický gympl). Tehdy poprvé a naposledy vyšel o kapele článek ve školních novinách německého gymnázia. Pak následovalo opět několik koncertů na Klamovce. Tehdy se přidal další hit, a to Stařenka. Kladně přijatá byla i skladba Ospalý den. Patrně skutečnou poslední hitovkou byl duet Nekonečný příběh, jehož hudební část složil Tomáš během zkoušek před vystoupením v Cottbusu a jehož textovou část dávali dohromady minimálně tři lidé. Při koncertování zpíval mužský part vždy Pavel, zatímco na dívčím hlasu se vystřídala např. Klaudie a Zuzka Švábová. Tou dobou začínal mít Pavel čím dál tím méně na kapelu čas a nakonec bylo jasné, že je třeba hledat nového basáka. To se podařilo, ale současně s jeho příchodem si kapela změnila název na Bez chemických přísad a také styl. Zpěvu se ujal Tomáš, přestože kapela využívala ve velké míře hosty u mikrofonu. Předposlední Pavlův koncert s kapelou (již v roli hosta) byl pro něj osobní malou tragédií, ale ten závěrečný (vzpomínkový) v klubu Prosek byl přesným opakem. Jen publikum bylo nějak nezvykle vlažné. Kapitola Haudh-En-Elleth se tak uzavřela jednou pro vždy. Existuje pár živých nahrávek koncertů.
